Oříšek

Nepřestanu se divit tomu, jak mne Bůh pokaždé dokáže překvapit. Touha po tom, abychom v našem sboru sami mohli uspořádat tábor pro naše děti a jejich kamarády, se začala rodit už dávno - současně s tím, jak se začaly do sboru rodit děti :). Vůbec první tábor jsme uspořádali v roce 2000 (naše děti se ale začaly rodit až potom). Byl to totiž tábor s výukou angličtiny pro teenagery tzv. english camp a navíc jsme byli pouze spolupořadateli. Většinu příprav si vzala na bedra Křesťanská akademie mladých.

V roce 2003 jsem byl pozván pomáhat na táboře vsetínského sboru Církve bratrské. Byl to stanový tábor v lese pod Tatrami - plný nádherných zážitků. Právě v té době jsem začal toužit po tom, abychom mohli něco podobného zorganizovat u nás, ale zdálo se mi to v našich podmínkách absolutně nereálné. V posledních letech jsme naše děti posílali na tábory, které pořádal někdo jiný

a nic nenasvědčovalo tomu, že bychom mohli my sami zorganizovat tábor. Ale najednou z ničeho nic je to tady. Nebyl to sice tábor na celý týden jenom víkendovka, ale celá proběhla v režii našeho sboru. Věřím, že je to jenom začátek.

Tématem tábora bylo putování Izraele pouští, což tak trochu neladilo s nádhernou přírodou v lesích zapadlé vesničky Kadeřín u Bouzova. Měli jsme pronajatou malou chatku od Apoštolské církve Olomouc. Na místo jsme dorazili auty k večeru 7. května, ubytovali se a pověděli si pravidla tábora. Po večeři, když se začalo stmívat jsme vyrazili na noční procházku lesem. Děti s baterkami měly hned první zážitek z temného lesa. Před spaním ještě vedoucí četli dětem několik příběhů z Pouštního deníku.

Kdo by čekal, že se na táboře dobře vyspíme, tak ten by se velice mýlil. Ranní "ptáčata" začala vstávat už před šestou hodinou :( a tak jsme s klukama už v 7 hodin šli na rozcvičku do lesa. Do nového dne nás po snídani přivítal Jozue - vyprávěl o svém životě, o vyjití z Egypta, o zázracích, které konal Bůh a putování pouští. Pak se děti učily verš ze Žalmu 25:4 "Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách."Ještě dopoledne nás čekalo velké dobrodružství - průchod mořem. Všichni se museli nachystat na cestu - vyrobit si hole a obléknout se do pouštního oděvu. Když pak Mojžíš vztáhl ruku, tak se moře rozestoupilo a my jsme vešli. Jak jsme procházeli, tak jsme viděli jak okolo nás plavou ryby. To bylo super. Než jsme dorazili na vynikající oběd (každé jídlo bylo jako mana), tak jsme ještě zahráli na schovku.

Po odpoledním volnu a fotbálku nás večer čekal táborák s hrami. Prožili jsme při něm nádherný čas spolu. Přestože jsme byli na "poušti" tak jsme zažívali chvilky jako z oázy.

Věřím, že tohle je jenom začátek věcí, které chce Bůh dělat v našem společenství mezi dětmi.

Na závěr bych chtěl moc poděkovat všem, kteří jste jakýmkoliv kousíčkem přispěli k tomuto dobrému dílu.