Uzel na kapesníku
Už jste někdy slyšeli rčení: „Já jsem hlava děravá! Nebo: úplně se mi to vykouřilo z hlavy! Či - Jedním uchem tam, druhým ven?" Možná se vám vybaví scénka ze slavné ruské pohádky, kde zapomenutá berla Mrazilka málem způsobila neštěstí. Podobně jako „dědeček Mrazíček" jsme na tom všichni. Děti i dospělí zapomínají sešity, domácí úkoly,svačinu, klíče, peníze, doklady, dané sliby, předsevzetí, oslavy narozenin, svátků apod.
Jsou, ale i závažnější věci. Zapomínáme na to, co kdo pro nás udělal dobrého. Na přítele, který nám pomohl, když jsme byli v nouzi, na lidi - co nám byli oporou v těžkých časech, na všechnu lásku a péči, kterou nám dala naše rodina.
Co je, ale úplně nejzávažnější - zapomínáme na pána Boha a jeho lásku a milosrdenství.
Hospodinovo milosrdenství si budu připomínat.
Nezapomeneš na Hospodina, svého Boha
nezapomínej na jeho milosrdenství.
To nám říká Bible. Na to nemáme zapomínat. Ale co s tím? Jde to stou naší „děravou hlavou"?
Jedno staré rčení radí všem zapomětlivcům, aby si udělaly na kapesníku uzel. Tak nic nezapomenou - uzel připomene. Zajímavé, možná to také zkusím.
Někteří židé si Boží slovo připomínají zvláštním způsobem. Na levé ruce (blízko srdce) a na čele (blízko hlavě) nosí malé krabičky. V nich jsou na kouscích kůže napsaná slova z Bible. Ta se učí zpaměti a připomínají si, že Boží slovo mají mít v srdci a v hlavě.
Taky zajímavé. Možná by to stálo za to, to taky vyzkoušet, né?
Co říkáte?
Anebo možná vymyslíte něco úplně nového, jak si nejlépe pamatovat. Budu moc ráda, když mi o tom napíšete.
Milí kamarádi, moc vám všem přeji bystré hlavy, které nemají díry a které si pamatují. Nezapomínají na Pána Boha a na své kamarády . V čase dobrém i zlém.
Vaše Popelka
Hospodinovo milosrdenství si budu připomínat,
všechny jeho chválihodné činy.
To jak Hospodin nás odměňoval,
všechnu jeho dobrotu k izraeskému domu