Nebuďme ustaraní
Z letadla jsme měli velkolepý výhled na celý věnec Alp. Letěli jsme nad oblaky. Pod námi ale byla hustá mlha. Přesto jsme začali přistávat. Piloti byli klidní. Soustředěně pozorovali palubní přístroje. Jestliže jim budou bezvýhradně důvěřovat a na základě jejich údajů udělají přesně co mají, letadlo bezpečně přistane.
Tak jako piloti, i my musíme bezvýhradně důvěřovat Bohu. My nevidíme cestu, ale Bůh ji vidí. On o všem ví a vidí daleko dopředu. Kdo Mu důvěřuje, nemůže být zklamaný.
ěkdo se možná zeptá:“Není na světě příliš mnoho lidí, aby se Bůh o každého osobně staral?“ Né, jistě né. Pán Ježíš jednou řekl: „Zda neprodávají dva vrabce za groš? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vůle vašeho Otce.A vám i všechny vlasy spočítal na hlavě.
Jiný zas namítá: „Moje starosti přece nemůžou Boha zajímat.“Ale ano! V listu Filipským čteme: Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží,převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.
Kdo věří, nebude zahanben.
Izaiáš 28,16