Oříšek

V sluníčkem prozářeném sobotním dni, jsme spolu s Izraelským národem prožili první dny na poušti, po odchodu z Egypta, jejich zkoušky, prohry, vítězství, poznávání svobody i Božího řádu. První zastavení bylo u hořkých vod Marah, které se změnili na sladkou občerstvující vodu, když do ní Mojžíš, na Boží příkaz, vhodil dřevo. Děti pak přenášeli v ústech vodu na čas a vzdálenost a mnohé byly smíchy poprskané včetně rozhodčích. Také jsme si připomněli v oáze Elim a první bitvu s nepřítelem Amalechitskými. Mojžíš se nejen modlil, ale také bojoval svým způsobem. Když měl ruce zdvižené Izrael vyhrával. Děti si vyzkoušely, jak těžké je udržet ruce v jedné pozici nepohnutě a také sílu kolektivu, kdy si musely navzájem rozdělit úkoly, povzbuzovat se a pomáhat.

Po výborném obědě křepelky s bramborem (resp. kuřecí řízky), jsme vyrazili na výlet do Javořických jeskyní, kolem skalního masivu Špraněk. Do chronicky známé jeskyně,jsme nechtěli, ale když jsme dorazili na místo, neodolali jsme a zakoupili lístky. Odměnou nám byly pohádkové podzemní prostory, nikdy mi nepřipadaly tak krásné, jako když jsem si je prohlížela s lidmi, které mám hodně ráda. Cestou zpět děti začaly pociťovat únavu a ozývalo se reptání. Rozptýlili jsme se Jirkovým pozdravem, což byl dynamický cvik na protažení zad, lehce vyšperkovaný. Děti Vám jej rády na požádání předvedou. Na závěr výletu jsme vyhlásili soutěž o vyběhnutí do obrovského kopce. Nevěřili jsme, že by se někdo přihlásil. Kluci a Magdička se nedali zahanbit. Zbytky energie děti použily na ježdění po dřevěných schodech  na chatě. Tento den jsme ulovili v lese 12 klíšťat, kéž nás Pán Bůh ochraňuje před jejich nebezpečím.

Uplně posledním bodem dne byla stezka odvahy. I ty nejvýřečnější povahy umlkly v lesní tmě, aby pak za světla mohly vyprávět o lesních stínech, tajuplných zvucích a odvaze k překonání strachu.

Neděle 10.5 2009

Do nového dne nás přivítala vydatná snídaně, písničky a také poslední třetí zašifrovaná zpráva ukrytá na chatě, verš na nedělní den. Při ranním povídání jsme vystoupili s Mojžíšem na horu Sinaj, poznali hřích Izraele, který si vyrobil zlaté tele. Na závěr jsme si vše zopakovali vědomostní soutěží, která rozhodla o vítězství družstva Pouštních rytířů nad Škorpiony. Sláva vítězům a čest poraženým. Věřím, že nás všechny, dospělé i děti, pobyt povzbudil, mohli jsme se lépe poznat a posilnili jsme dobré vztahy a víru v našeho Pána Boha. Jemu patří dík za duchovní bohatství, kterým nás obdařil a věřím, že si ho spolu s dětmi poneseme do dalšího života a otevřeme se možnosti, aby Bůh v nás rozvíjel to, co Pán Ježíš započal naším spasením. Kéž nám Pán Bůh požehná pokračováním pobytu, kde bychom chtěli dojít s Izraelem až do zaslíbené země do Kannánu.